Jmenuji se Kirja Taitava a je mi 12 let. Na tomto blogu nejdete mé povídky všeho druhu, jednodílné i vícedílné, krátké i dlouhé. Najdete zde i mé zážitky, básničky a názory, odkazy na mé oblíbené stránky a informace o mně. Budu ráda za každý komentář. Komentáře beru jako důkaz, že jste při čtení neumřeli nudou a máte dost sil, napsat, co si o tom myslíte:) S jakýmkoli dotazem, připomínkou či upozorněním se, prosím, obrať na Kirjabooks@gmail.com

Červenec 2015

novy blog

21. července 2015 v 17:39
novy blog: kirja-povidky.blog.cz

Itálie část 1.

19. července 2015 v 14:27 Kirjin Deník...:3
Zajímá vás, proč jsem tak dlouho nebyla na blogu? Byla jsem s tátou, bráchou a kamarády u moře. A ne ledajakého. U Jaderského moře v Itálii. A to si zaslouží víc než jeden článek, ne? Příjemné počteníJ

Vyrazili jsme časně z rána - v půl páté. Přespala u nás kamarádka Arny, ale šly jsme tak brzy spát, že jsme si ani nepopovídaly. Nasedli jsme s tátou a bráchou do auta (Jumny seděl vepředu), takže jsme si mohly s Arny skvěle pokecat. Díky bohu za kinedril, oběma nám zachránil život. Jeli jsme totiž supr BMWčkem, které si táta půjčil od kamaráda. A ten asi moc netoužil, vědět, co jsme měly k obědu, nemám pravdu?:)
Na snídani jsme se stavili v McDonaldu. Cesta ubíhala docela rychle a my jsme hledali místo na oběd. Vyhrál to Burgerking, kde jsem samozřejmě jako vegetariánka málem byla o hladu. Ještě že někdo vymyslel čokoládové mufiny, mňam!:))) Potom jsme zase vyrazili na cestu, kterou nám zpříjemnila skutečnost, že jsem doma nezapomněla hru Zelené historky, které jsme potom hráli docela dlouho a skončilo to remízou mezi mnou a Arny.
Na místo jsme dorazili odpoledne. Bylo vedro! Hotel kde jsme bydleli měl dvě patra. Měli jsme tam obývák, ve kterém spal bratr Arne, pokoj kde spala Arne s její mámou, koupelnu a pokoj pro tátu, Jumnyho a mě. Měla jsem spát v jedné posteli s Jumnym (D-:), ale nakonec jsem donutila tátu, ať spím sama ve své posteli a táta s bráchou, díkybohu! Hned první den jsme šli do moře. Bylo studenější, než jsem čekala. Žádné medúzy, ryby ani nic podobného (brrr:-D). Ale lidí jako much. U Baltského moře to bylo fajn. Celá pláž pro mě, mámu, bráchu a jejího bývalého přítele, žádní cizí lidi.
Hned jsme šli pokecat se zbytkem výpravy ( dva dospělí a čtyři jejich děti - 8, 12, 14 a 17 let). Ten dvanáctiletý vypadal na patnáct a tak se k němu chovali. To mě přirozeně SRALO, jelikož jsem byla možná i starší než on. Nejvíc mě dopálilo, když jsem seděla u stolu, kolem prošel tenhle kluk s jeho kámošem a ten kámoš řekl sprosté slovo. A dvanáctiletý řekl: "Prosimtě, nekaž děti.". Tak jako, kluku, seš stejný mimino jako já, tak drž zobák -_-. Ani se jako starší nechoval. Spíš jako podivnej případ obra. Ale stejně s klukama byla sranda, když si ten čtrnáctiletej koupil tričko Sex Bull a napochodoval s ním k rodičům, že potřebuje kapesný:DD Ty koukali:D
Kupovali jsme si zmrzlinu a tak podobně a chodili jsme domoře…


POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!

Uprchlíci

19. července 2015 v 9:01 Téma Týdne!
Všichni pořád mluví o uprchlících. Všichni pořád doola říkají, jak hrozné to je a gtak podobně. Jasně že bych nebyla nadšená, kdyby se k nám do baráku nastěhovali nějací podobní lidé, ale to samé s cikány a NĚKTERÝMI vietnamci (nevěříte, kolik vietnamců se vejde do bytu pod náma. Vůbec nevycházejí ven, ale když už, tak pokaždé jiný. Musí jich gtam být aspoň šest... Jsou strašně divní, ale za to je neodsuzuji. mám na mysli takovou tu podivnou část lidí, kteří si potají někde prodávají drogy a tak podobně. V noci jsem jich taky pár viděla a čtyři z pěti byli vietnamci)

Co se mi zdá dost divné, je to, že mezi uprchlíky jsou mladí chlapy, kteří přeci taky něco vydrží. Proti ženám a dětem nemám nic, pokud by nám nenutily své zvyky a zlozvyky. Ale předpokládám, že i kdyby za ženami nepřijeli manželové, jejich děti by se v dospělosti různě ženily a vdávaly, pak by ti manželové týrali manželky, děti by kradly, byl by totální bordel.

To by bylo tak vše, jelikož na zprávy nekoukám a noviny nečtu, víc o celé věci nevím...:/

Kirja

Příroda ... Je něco důležitějšího?

9. července 2015 v 19:20 Ochrana přírody !!!
Ahoj!
Všimli jste si nové rubriky? pokud ne, tak právě čtete první článek z ní.
Ano, rubrika se jmenuje ochrana přírody. Ochrana přírody je totiž nutná. V téhle době.

Podívejte se na to. 80% pralesů je pryč. Takže jich zbývá sakra málo.
Díky pralesům máme kyslík, pralesy nám v minulosti zachránily život už hodněkrát. A my je ničíme.

Jsem naprosto proti jakémukoli ubližování přírodě. Vemte si, že u cesty stojí strom. Vůbec nic lidem nedělá, jen tam stojí. A najednou přijde nějakej hajzl, pokácí ho a ve finále kmen toho stromu shnije, páč stejně mají i jiné pokácené stromy a nemusí je všechny využít, ne?-_-...
Co vám kdy udělala taková myška? Potkan? Morče? Králík? A proč na nich testují lidé svou pitomou mosmetiku, svoje šampóny a coojávím čistidla hajzlů?! Proč je tak trápí?

A proč ta zvířata chovají pro maso v těch nechutných velkochovech, které vypadají jak něco z Outlastu? Jsem vegetarián, nejím vajíčka a mlíko omezuji, ale přeci jen mám stopadesát cenťáků a ještě vyrůst musím. Ale abych se vrátila k tématu...

Příroda nám ničím neubližuje. Vše má svou rovnováhu, svůj čas, své místo. Přs zimu zemřou slabá zvířata a po zbytek roku proto nebudou přemnožená. Ale my je v zimě přokrmujeme a po zbytek roku zabíjíme.
Naše chování je odporné, nechutné. Ok, můžeme se přidat k organizacím tipu greenpeace, které opravdu něco dělají, ale to bychom se museli sakra hodně snažit.
Příroda je něco cenného, nenahraditelného. lesy, bezpočet druhů živočichů, čistá voda. Vše by mohlo být lepší.

Ale my se mílo snažíme, nebo se nesnažíme vůbec.

kdybychom všichni třídili odpad. Kdybychom míň jezdili autem, alespoň využili pitomou MHD! Ale ne, samozřejmě... Ach jo.


Život v říši fantazie

8. července 2015 v 16:59 | Kirja Taitava |  Téma Týdne!

Tohle téma mě docela zaujalo. Život ve snu ... To zní dobře:-D


Byla jednou jedna holka. Nebyla ani moc malá, ani moc velká, ani génius, ani hlupačka, byla to taková průměrná školačka prvního stupně ZŠ.
Na první pohled na ní nebylo nic zvláštního. Ani na druhý. A ani na třetí. Pro všechny byla prostě jen jedna z těch nevýrazných bílých oveček ve stádě. Měla kamarádky a měla normální rodinu, vše co měla bylo obyčejné.
Ta holka chodila každý den do školy, každý den ze školy, každý den si dělala úkoly. Kdykoli mohla, zasnila se do svého vymyšleného světa. Zavřla oči a představovala si vše, co kdy chtěla.

Přivítali ji její neobyčejní rodiče, kamarádi a zvířata. Se zavřenýma očima se tiše usmívala, když skoro jasně viděla svého okřídleného koně. "Jsem zpátky." Zvolala v duchu a ze všech koutů se vyrojili neobyčejně vypadající lidé, zvířata a rostliny. "Musíme zachránit královnu." oznámil muž, který vypadal jako vlkodlak, "Někdo ji unesl." Konečně nějaké dobrodružství! radovala se ta dívka a rovnou šla královnu hledat.
Brzy ji to ale omrzelo, ona stiskla pevně víčka a oběvila se někde úplně jinde. Byla na jakémsi statku. Koně, ovce, krávy i kozy se pásli pod dozorem malého pasáčka. "Ahoj, to všechn ta zvířátka uhlídáš sám?" zeptala se holka a zamířila k pasáčkovi. "Jo. Hlídám je každý den. Jmenuji se Kuba. A ty?" "Já..." zaváhala holka, "Jmenuji se Lenore." vymyslela si nakonec jméno.
"Je tu zlý drak." řekl Kuba.
"Drak?"
Jo. A chce mi sežrat zvířata."
"Aha. Tak to já radši půjdu."
"Nenechávej mě tu!" prosl pasáček.
"Já... víš už musím." Dívka věděla, že pasáčka přeci může navštívit, kdy chce.
"Víš co? Dám ti tenhle meč a tím mlžeš draka zabít. Je kouzelný." rozhodla se holka a kde se vtal, tu se vzal, meč celý ze stříbra.
"Děkuji, Lenore. Tak ahoj."
"Ahoj."

"Lenko! Lenko!" ozvalo se najednou. Dívka otevřela oči. "Lenko, ty spíš o hodině?!" zlobila se paní učitelka. "Ne,.. mám jen velkou fantazii."
"Fantazii očividně máš, když si myslíš, že ve slově Kobyla se píše měkké i." zakroutila hlavou paní učitelka, sebrala z Lenčiny lavice test z českého jazyka a odešla.
"Vítej pryč ze snu, Lenko... Lenore." zašeptala Lenka a v tu chvíli začalo zvonit

Vracím se sem:)

6. července 2015 v 21:53 Tento blog
Ahoj, tak se vracím sem:D
Jo, jsem nerozhodná, ale je to tak.Pro zatím.
Vše se ještě zřejmě bude měnit, nelíbí se mi totiž ta trojka za slovem Kirja. Je to takové divné. Aleneva.:D

KIRJA-TAITAVA.ESTRANKY.CZ

5. července 2015 v 13:57
Můj nový blog najdete tam.
Neptejte se.
Ahoj.

Ami

5. července 2015 v 10:26 Veverčí les - Hlavní hrdinové, ukázky apod.
Ami je nejmenší a nejmladší veverka.
Je moc roztomilá, hodná a milá, ale dokáže se i urazit.
Má světle hnědou srst.
Miluje vše roztomilé a malé, jako jsou mláďátka všech druhů.
Občas se jí veverky posmívají, protože nemá žádný talent, ale opak je pravdou a ona začne mluvit s bájnou Aharwou.
Je předurčena k něčemu velikému.

Mája

5. července 2015 v 10:23 Veverčí les - Hlavní hrdinové, ukázky apod.
Mája je tmavě hnědá veverka.
Jejím hlavním talentem je její inteligence, která přesahuje hranice průměrné veverky.
Má slabost pro roztomilé věci, je citlivá a moc hodná a objetavá.
Má nejlepší kamarádku Ami.
Není sice nejlepší ve fyzických výkonech, ovšem její bystrá mysl jí nahradí všechny nedostatky.
Tento její obrázek je silně retardovaný.

Jupiter

5. července 2015 v 10:19
Jupiter je veverčí albín.
Má čistě bílou srst a modré oči.
Je to přímo akrobat a miluje lezení po stromech.
V jedné z kapitol je ovšem ošklivě zraňen krysou a musí se svého koníčku na nějaký čas vzdát.
Je to neobyčejně obyčejný veverčák, který se nijak neodlišuje od jiných veverek.
Přátelé mu říkají Jup.